Nechceš bony, vole?
Foto Národní filmový archiv
Film o vekslácích, na kterém paradoxně vydělali veksláci. Ač je to k neuvěření, přesně to se přihodilo kultovnímu snímku Víta Olmera Bony a klid.
Přelomový film, který věrně popisoval socialistické podsvětí osmdesátých let, byl pro komunistické cenzory až příliš autentický. Proto byl ihned po natočení zakázán a místo na plátna putoval snímek rovnou do „trezoru“.
Trhák na černém trhu
Pak se ale stalo něco nečekaného – ke kopii filmu se dostal jeden z tehdejších šéfů podsvětí a začal jej prodávat na videokazetách VHS. Zakázaný snímek se stal téměř okamžitě hitem. Když si cenzoři uvědomili, že film už viděla přinejmenším půlka národa, pustili ho do kin. Do té doby si ale kapsy „mastili“ jen veksláčtí bossové.
Potměšilova nejslavnější role
Příběh Martina (Jan Potměšil), naivního kluka z Boleslavi, který se vydá do Prahy koupit západoněmecké marky, aby si s kolegy z práce mohli koupit videopřehrávač, zněl divákům tehdejší doby hodně povědomě. Směnný obchod před jedním z pražských Tuzexů však nedopadne dobře. Místo marek si Martin odnese falešné dolary. Svým kolegům není schopen vysvětlit, že peníze, které na valuty společně vybrali, neukradl. Jeho snaha najít veksláka, který ho obral a získat ztracené peníze zpět, má nečekané vyústění – Martin se stane vekslákem a život na vysoké noze se mu zalíbí. Ale jen do doby, než partu, ke které patří, rozpráší ještě mocnější skupina zločinců. Kromě Jana Potměšila se do paměti diváků navždy vryly i postavy veksláků Bíny (Roman Skamene) a jejich šéfa Richarda (loni zesnulý Josef Nedorost).
Vítám mezi námi nejbohatší invalidní důchodce v Praze a možná na světě
Skvělý scénář a nahé ženy
Na úspěchu snímku se zcela jistě podepsalo i nevídané nasazení scenáristy Radka Johna, který se při sběru materiálu neváhal vypravit i do kriminálního podsvětí. Samotný titul je parafrází na slavnou gangsterku Bonnie a Clyde, zároveň si ale hraje se slovy bony (tuzexové poukázky) a klid (podle filmu je klid nezbytnou podmínkou pro úspěšné vekslování). Extrémní popularitu si Olmerův film získal také kvůli erotickým scénám, které zobrazovaly na svou dobu nevídané věci – skupinový, a dokonce i orální sex.
Slavná píseň za hubičku
Když se dnes řekne Bony a klid, všem se vybaví ústřední písně Relax a Power of Love od skupiny Frankie Goes To Hollywood. Tvůrcům se totiž podařil husarský kousek. Práva k oběma hitům získali za pouhou jednu libru. Kde ji tvůrci směnili, se nám nepodařilo dohledat.
Vít Olmer
Vít Olmer si natáčení moc neužil. StB kontrolovala průběh denních prací, aby do filmu nepronikly scény, které by mohly být vnímány jako protirežimní. Dokonce režisérovi několikrát vyhrožovali vězením. Nakonec byl Olmer kvůli scéně skupinového sexu označen komunistickým kritikem Jaroslavem Klimentem za pornografa, za což mu byl zkrácen honorář.
Bony a klid
Režie Vít Olmer
Scénář Radek John
Obsazení Jan Potměšil, Veronika Jeníková, Josef Nedorost, Tomáš Hanák, Roman Skamene, Miloslav Kopečný, Vítězslav Jirsák
Délka 90 min.
Rok 1987