Napínavá skládačka na cestě za vrahem

Sledujte na HBO na skylink Live TV Sledovat

Dobře rozjetá konverzačka v zapadlém newyorském baru postupně odkrývá vodopád tajemství, které ji mění ve strhující jízdu časem.

Na práci i žehlení zapomeňte. Tohle není film, který by posloužil jako kulisa k čemukoliv. Možná ze začátku, kdy v zešeřelém baru v New Yorku usedne před barmana tajemný muž John, by to ještě šlo. Jenže chvíli nato, když mu začne vyprávět svůj životní osud, je třeba se začít soustředit. Propracovaný příběh, který se pohybuje napříč časem, potom každého dokáže odměnit. Je totiž z těch, který rozbíjí jednu diváckou teorii za druhou a nepřestává neustále překvapovat. 

Fascinující osud

Onen John, který usedl na barovou stoličku, býval dívkou jménem Jane. Někdo neznámý ji kdysi nechal před dveřmi sirotčince. Vyrostla v něm v chytrou, ale násilnickou slečnu bez kamarádek i zájmu chlapců. Po studiích se chytila šance ve vesmírném programu, ač kariéra astronautky, která bude ve vesmíru uspokojovat potřeby pánských kolegů, žádné velké terno nebyla. Po rvačce byla ale z projektu vyloučena. Seznámila se s bohatým mužem, který jí udělal dítě a pak zmizel. Při porodu musela být Jane odstraněna děloha. Protože však lékaři našli v jejím těle rovněž mužské rozmnožovací orgány, rozhodli se využít příležitosti a pomocí řady operací a hormonů přeměnit Jane v muže. Další ranou bylo zmizení Janina dítěte. 

Nikdy se nestanu tebou a nenechám tě zabít ty lidi!

Její svět se zhroutil

Svá tajemství má ale i muž, který za barem tenhle neuvěřitelný příběh poslouchá. Je speciálním agentem, který může cestovat časem a minulost upravit tak, aby budoucnost osvobodil od těžkých zločinů. Je jasné, že tihle dva se nesetkávají náhodou…

Podruhé s Hawkem

Filmy o cestování časem provází tuzemskou i světovou kinematografii desítky let. Pohrála si s ním už kultovní Planeta opic z roku 1968 či tuzemské komedie Zabil jsem Einsteina, pánové… (1969) a Zítra vstanu a opařím se čajem (1977). Ostatně z Hollywoodu přicházejí filmy o cestování v čase nepřetržitě, zmínit lze nedávného Teneta, Zakletého v čase, Lásky čas nebo třeba Deja Vu z roku 2006, k němuž má Paradox času asi nejblíž – i tady stroj času pomohl zabránit (teroristickému) zločinu.

Paradox času se pohybuje v druhé polovině minulého století, a vzhledem k tomu, že jedním z přísných pravidel agenta je nadělat v minulosti co nejméně paseky, je také vcelku komorním příběhem výše zmíněné trojice. I když… ona to trojice nakonec tak úplně není. 

Snímek v roce 2014 natočilo režisérské duo dvojčat Petera a Michaela Spierigových a z jejich pětice dokončených filmů je tím zdaleka nejlepším. V tuzemských kinech jsme viděli i jejich horory Winchester: Sídlo démonů (2018), Jigsaw (2017) nebo Svítání (2009). Už v případě posledně jmenovaného obsadili do hlavní role Ethana Hawkeho a spolupráci s hostem loňského karlovarského filmového festivalu si zopakovali i v Paradoxu času.

Slavná povídka

Spierigové natáčeli podle slavné povídky Všechny tvé stíny (All You Zombies) od Roberta A. Heinleina. Ten ji napsal během jediného dne 11. července 1958 a v březnu následujícího roku ji přinesl časopis Fantasy and Science Fiction poté, co ji odmítl zveřejnit Playboy. Fanoušci předlohy upozornili na drobné filmové odchylky, například stroj času v povídce váží 23 kilogramů, ve filmu jen 6, nesedí některé časy událostí a i příprava na cestování v čase byla na papíře o krapet složitější. 

Náplastí filmařů jim ale bylo to, že filmu vtiskli originální atmosféru i fascinace tím, jak si poradili s rekonstrukcí Hawkeovy výbuchem zdevastované tváře. 

Ethan Hawke (* 6. listopadu 1970)

Narodil se mladým rodičům Leslie Carole a Jamesi Stevenu Hawkeovi – jí bylo 17 a jemu jen o rok víc. I proto se brzy rozešli. Ethan pak s matkou procestoval půlku Ameriky. Během středoškolských studií koketoval s divadlem. Ve čtrnácti letech se v New Yorku zúčastnil konkurzu do sci-fi filmu Badatelé. Uspěl a ve výrazné roli po boku Rivera Phoenixe debutoval na stříbrném plátně. Průlom přišel s oscarovým dramatem Společnost mrtvých básníků. Od té doby se Hawke prakticky nezastavil. Mezi jeho největší filmy patří Přežít (1993), Training Day (2001), Sinister (2012) nebo letošní Seveřan. Čtyřikrát byl nominován na Oscara, ale ani jednou neuspěl.

Previous Next

Paradox času 

Hodnocení FDB 73,2 % | Hodnocení redakce