Můj soused rocker: Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě!

Hvězda legendárního devadesátkového seriálu zamířila z Beverly Hills do podstatně pošmournějšího prostředí jižní části Londýna. Co tam chce? Nejdříve prostě jen být nechána na pokoji, ale po nečekaném setkání mění názor. Znovu se rozpomíná, že život je rock’n’roll. 

V dobách největší slávy Beverly Hills 90210 býval dnes skoro padesátiletý Luke Perry lamačem dívčích srdcí Dylanem. V komediálním dramatu Můj soused rocker hraje zkrachovalého amerického rockového kytaristu Maxe Stona, který nafingoval vlastní smrt, když mu osobní tragédie a finanční krach zničily život. Připadá si mrtvý. Než se stane něco nečekaného, co ho znovu nenakopne. Stane se obětí vydírání!  

„Max býval velkou rockovou hvězdou, měl kapelu a jezdil s ní po celém světě, ale o všechno přišel. Líbilo se mi, že je to někdo, kdo se schoval před celým světem a nemá nejmenší zájem na tom, aby ho kdokoliv našel,“ říká Perry.  „Chápu to. Někdy se člověku prostě nechce ven a raději by zůstal celý den zalezlý doma. Mívám to podobně. Nevadí, když do večera nevytáhnu paty, jsem v pohodě. Aspoň se nemusím s nikým potkávat.“ 

Jenže Max to přežene s hlasitostí hudby a už si u něj stěžují sousedé. Je mezi nimi i rock’n‘rollem posedlý teenager Tom, kterého hraje nováček Nick Galitzine. Maxovy dveře sice zůstávají dál zavřené, dokonce jsou zabouchnuté. Ale Tom ho poznal a neštítí se vydírání. Chce se totiž také stát kytaristou.    „Příběh mě chytil za srdce i proto, že můj syn hraje na kytaru. Brnkání slýchám dost často, takže je mi to všechno hodně blízké.“  

Režisérem filmu je John Williams. Můj soused rocker je jeho prvním celovečerákem. Před tím si střihl jenom pár televizních kraťasů. Zato k muzice má nejblíže možná ze všech členů celého štábu. 

„V 90. letech jsem dělal techno a měl vlastní nahrávací label. Ale pak jsem začal pracovat se skupinami jako Coldplay a Radiohead a to se na mě podepsalo,“ vzpomíná. „Dokud jsem nezačal točit videoklipy, klasické kapely mě nikdy moc nebraly. Teprve pak mě to chytlo. Něco z toho jsem se snažil přenést i do atmosféry filmu a pokusit se vymáčknout z příběhu trochu víc emocí.“ 

Můj soused rocker má výrazně vizuální až videoklipovou podobu. Williams neváhal ve filmu použít i animaci, se kterou má také dobré zkušenosti. „Byla to moje tajná zbraň, ale primárně mě zajímal příběh. Jde o to přijít hrdinům na kloub. Muziku a animaci zbožňuji, ale jsou jenom na ozdobu.“ Williamsův přechod od videoklipů k celovečernímu filmu nevedl růžovou zahradou: „Byla to hrůza. Prostě… hrůza,“ směje se. „Abych řekl pravdu, mockrát jsem cítil nejistotu. Každý den jsem si myslel, že asistent režie Peter Freeman, který pracoval už na Čtyřech svatbách a jednom pohřbu, přijde na to, že nevím, co dělám. Naštěstí se mnou měl trpělivost. Jedno je jisté: užívám si, když mě hodí do hluboké vody.“