Malý velký film – Bojovnice
Foto FilmBox, Profimedia.cz
Sledujte na FilmBox HD na skylink Live TV
Čekali byste v dánské produkci kung-fu souboje jako vystřižené z asijských velkofilmů? Evropská kinematografie umí ještě pořád překvapit.
Film, v němž se mísí komedie a drama, patří do oblíbeného ranku dobrodružně-romanticko-rodinných dramat. Máte v tom guláš? Nebojte, brzy pochopíte, o jakou osvědčenou klasiku jde. Mladá dívka se s rodinou usadí v cizině, tedy v kulturně cizím prostředí. Miluje sport, jenž je spíše mužskou doménou, a rodina jí zrovna dvakrát nefandí – raději by měla studovat a být poslušná holčička. Jí se však podaří obměkčit nejen konzervativní rodiče, ale navíc najde životní lásku.
Už vám bliká kontrolka, zní to povědomě? Možná je to jen náhoda, ale v mnoha ohledech je tento film podobný snímku Blafuj jako Beckham (2002), který se stal mezinárodním hitem.
Bojovnice je prozatím největší rolí Semry Turan. Později se objevila ještě v seriálu Livvagterne
Dánská Bojovnice takový ohlas nezískala, a navíc samozřejmě není pouhou kopií. Poměrně vydařený snímek cílící spíše na adolescenty se odehrává v atraktivním prostředí Kodaně, okořeněném tamní imigrantskou kulturou. Aicha, hlavní hrdinka, je milovnicí bojových sportů a zvláště jí učarovalo kung-fu (k evropské a muslimské kultuře se přidává ještě asijská…). Musí se tak vyrovnávat nejen s cizím prostředím, ale hlavně s předsudky vůči ženám v tvrdém sportu. Leč hádejte, jak se vše vyvrbí. Samozřejmě dokáže nemožné, všechny své protivníky „rozbije“ a nakonec vyzve toho nejobávanějšího a nejlepšího… Tím, co z Bojovnice dělá kvalitní film, však nejsou bojové scény a důraz na akční prvky, ale onen kulturní mišmaš. Aicha se totiž musí vyrovnávat i s rasistickými postoji některých Dánů. Tím snímek posouvá tradiční boj proti rodičům a soupeřům na jinou úroveň. Najednou má vše nějaké pozadí a hloubku, čehož dvaadvacetiletá Semra Turan dokázala patřičně využít. Netipovali byste ji na hereckého benjamínka, ale Bojovnice je její premiérou před kamerou.
Další napětí do děje vnáší rodinné vztahy. Aichin bratr Ali je zasnoubený s bohatou Jasmín, ale aby mohlo být uzavřeno manželství, musí celá rodina sekat dobrotu, Aicha by tedy měla seknout s kung-fu. Jenže to samozřejmě nepřipadá v úvahu. Místo poslušného návratu ke sporáku se dá dohromady s bandou těch nejlepších kung-fu bojovníků ve městě a směřuje k velkolepému závěrečnému souboji.
Občas vám přijde, že jsou ve filmu těžkopádná místa. Jistě, jako turecký muslim to v křesťanském Dánsku nemůžete mít jednoduché, ale po jisté době se některé situace vyprázdní. Jejich rytmické opakování vás spíše ukolébá, než aby nějak děsilo. Ale to je jen malý škraloup na jinak propracovaném snímku. Zvláště bojové scény uchvátí parádními choreografiemi a kamerou. Hlavní zásluhu na tom má Xian Gao, jenž se podílel třeba na trháku Tygr a drak (2000).
Zajímavý je také závěr filmu, který mohl skončit na osvědčeném modelu očekávaného velkého turnaje, v němž by zvítězila outsiderka.
Natasha Arthy
S výjimkou několika snímků u nás dánské kinematografii pšenka zatím příliš nekvete. A tak i jméno Natasha Arthy je známé spíš jen filmovým fajnšmekrům. Možná si však vybavíte její romantickou tragikomedii Starý, nový, půjčený a modrý (2003) o trochu šílené rodince a ještě šílenější svatbě.
Bojovnice
Režie David Wnendt
Scénář Nikolaj Arcel, Rasmus Heisterberg
Obsazení Alina Levshin, Sayed Ahmad, Jella Haase, Uwe Preuss, Gerdy Zint, Winnie Böwe, Haymon Maria Buttinger
Délka 105 min.
Rok 2011