Králova řeč: Byl jednou jeden koktající král

Dokázat se postavit zlu či nepřízni osudu není vůbec samozřejmé a vždycky to zasluhuje obdiv, byť se ono protivenství může někomu jevit banální – například koktání. Touto s výkonem veřejné funkce neslučitelnou vadou řeči trpí v britském dramatu čerstvě korunovaná hlava země v podání Colina Firtha, jehož vyléčí až nekonvenční terapie australského logopeda Lionela Loguea, kterého si zahrál Geoffrey Rush. Oba muži se během ní spřátelí a král nakonec zvládne vyhlásit Hitlerovi válku, aniž by nacistického vůdce rozesmál.

Životopisné drama režiséra Toma Hoopera vypráví skutečný příběh krále Jiřího VI., který nastoupil na trůn v roce 1937. Stalo se tak poté, co jeho starší bratr Eduard VIII. po pár měsících vlády odložil korunu, aby se mohl oženit s neurozenou a dvakrát rozvedenou Američankou Wallis Simpson. Jiří, který se do korunovace jmenoval princ Albert a přezdívalo se mu Bertie, se přitom králem vlastně stát neměl – narodil se jako až čtvrtý v pořadí na trůn.

Vadou řeči trpěl Albert už od mala a nebyl zvyklý stát ve světle ramp, z nečekaného vývoje tedy asi neměl velkou radost. A to nemohl tušit, co ho za šestnáct let vlády všechno čeká. Bouře ve sklenici vody britské vnitřní politiky brzy zastínilo ohrožení z pevniny z druhé strany kanálu La Manche zosobněné uřvaným Rakušanem v uniformě barvy stolice. Jiří si vysloužil velkou popularitu tím, že i se svojí rodinou zůstal v Buckinghamském paláci uprostřed nálety sužovaného Londýna.

Konflikt stál Británii bezmála šest set tisíc lidských životů a hospodářsky ji vyčerpal: za války zakoupenou výzbroj v Americe splácelo Spojené království až do roku 2006. Donedávna tak mocné Impérium se Jiřímu začalo drolit pod rukama. Hned v roce 1947 ztratila koruna Britskou Indii, z níž vzešla Indie a Pákistán, a o dva roky později vyhlásilo Irsko republiku. Téměř úplného rozpadu Impéria v průběhu šedesátých let se však Jiří už nedožil. V únoru 1952 podlehl ve věku šestapadesáti let komplikacím po operaci plic. Z jeho manželství s Alžbětou Bowes-Lyon po něm zůstaly vévodkyně Margret a současná královna Alžběta II.

Scénárista filmu Králova řeč David Seidler se o Jiřího obtížném nástupu na trůn dozvěděl začátkem osmdesátých let. Začal o příběhu psát divadelní scénář, na přání samotné Alžběty, královny matky a Jiřího manželky, jej však dokončil až po její smrti v roce 2002. Devět měsíců před započetím natáčení byl navíc objeven deník terapeuta Loguea a výňatky z něj byly zapracovány do scénáře.

Film s rozpočtem osmi milionů liber nakonec vydělal čtvrt miliardy a získal hned sedm cen britské filmové akademie BAFTA, a to mimo jiné za nejlepší film a nejlepší scénář. Dvouhodina britského dějepisu zabodovala i za oceánem, a to na pokladnách kin stejně jako u odborných porot: film si vysloužil jeden Zlatý glóbus a čtyři Oscary. Ze všech jmenovaných ocenění si po jedné sošce odnesl Firth za nejlepšího herce v hlavní úloze, stejnou měrou však ve filmu excelují i Rush v roli terapeuta či Helena Bonham Carter jako Jiřího manželka Alžběta.