Když světu vládne zlo

Sledujte na JOJ Cinema HD na skylink Live TV Sledovat

Film bez příkras líčí genocidu a bestiální lidské chování během druhé světové války v malé vesnici obývané Ukrajinci, Poláky a Židy.

Volyň přináší těžké téma a z něj vyvěrající syrový film, který není pro každého. Vojáci v něm vraždí, znásilňují či stahují lidi zaživa z kůže. Mezi nejdrastičtější momenty patří upálení malého chlapce, který musí pro pobavení přihlížejících zemřít jen pro svou „nesprávnou“ národnost.

Teror střídá teror 

I tímto způsobem se režisér Wojciech Smarzowski ve svém snímku vrací na ukrajinsko-polské pomezí roku 1939. Možnost války si tady zatím nikdo nepřipouští, místní žijí běžnými denními starostmi, zpestřenými svatbou a veselím. I krásná Polka Zosia Głowacká tu má svého milého, pohledného ukrajinského mladíka. Zatímco s ním tajně prožívá první milostná dobrodružství, otec ji provdá za bohatého statkáře Skibu, staršího vdovce se dvěma dětmi. Na dlouho to ale nebude jediná strast, která Zosiu čeká. 

Nemůže tady zůstat. Je to uprchlice. Vždyť víš, za to je smrt!

Do života vesnice zanedlouho vstoupí velké dějiny, které tragicky změní osudy jejích obyvatel. Vlna za vlnou přicházejí katastrofy, kterým nelze čelit, postupující německá vojska, nacistická okupace, židovské pogromy, selhavší pokus o vytvoření nezávislého ukrajinského státu, pokusy Banderovců o vyhlazení polského obyvatelstva i příchod Rudé armády, která se bezohledně mstila na všem a na všech. Uprostřed tohoto nikde nekončícího pekla se ocitá Zosia, která se po smrti manžela i milence snaží zoufale a z posledních sil zachránit alespoň své děti…

Bouřlivé reakce

Film plný krutostí předvádí zlo v jeho obnažené a doslovné podobě. Bolest a utrpení jsou v něm doslova hmatatelné. Některé scény jdou za hranice snesitelnosti, které jsou běžní diváci ochotni či schopni unést. Smrt zde není jen hra jako třeba v Tarantinových filmech, ale neodvolatelná, syrová skutečnost, kterou provázejí bolest fyzická i emocionální. Není proto divu, že film vyvolal bouřlivé reakce již před samotnou premiérou. Zatímco v Polsku se setkal s příznivým přijetím u diváků a oslavnými recenzemi, na Ukrajině vyvolal velmi kritické ohlasy. „Film Volyň je bohužel velmi stereotypní a jednostranný. Opakuje řadu mýtů. Dobrým vztahům obou národů neprospěje, naopak je může ohrozit," uvedla po jeho zhlédnutí historička Alina Špaková z Ukrajinského ústavu národní paměti. Plánované promítání v Kyjevě bylo dokonce po intervenci ukrajinského ministra zahraničí odvoláno. A když snímek dva roky po jeho premiéře uvedla Česká televize, ohradil se proti tomu ukrajinský velvyslanec.

Režisér Wojciech Smarzowski ovšem v rozhovorech opakovaně vysvětloval, že se nejedná o historický snímek, ale o interpretaci historických událostí na základě studia odborné literatury. A jeho producent Feliks Pastusiak dodal: „Víme o tom, že film bude kontroverzní, že vyvolá řadu emocí, ale taková má být jeho role. Myslíme si, že některé problémy se dají vyřešit jedině tím, že je otevřeme.“

Michalina Łabacz

Michalina Łabacz se narodila v roce 1992 v Suwalki, v severovýchodním Polsku, kde také vystudovala Vysokou školu Marii Konopnické. V dětství hrála v kapele Beciaki. V roce 2014 se na třetí pokus dostala do varšavské divadelní akademie Aleksandra Zelwerowicza. Když byla v prvním ročníku, vybral si ji Wojciech Smarzowski pro hlavní roli právě ve Volyni. Byl to její filmový debut, za který ovšem získala několik ocenění. Od té doby hraje především v polských televizních filmech.

Previous Next

Volyň

Hodnocení FDB 75,2 % | Hodnocení redakce