Když se sen stane skutečností

Sledujte na AMC na skylink Live TV Sledovat

Romantika říznutá vtipem a nadsázkou – přesně to je parketa snad nejznámějšího Newyorčana na světě, Woodyho Allena.

Cecílie se snaží utéct před tíživou dobou hospodářské krize 30. let. Chodí se proto pravidelně zasnít do kina u svého oblíbeného filmu Purpurová růže z Káhiry. Doma na ni totiž čeká násilnický a věčně opilý manžel, peněz také nemají na rozhazování, a tak je jejím životním potěšením postava Toma Baxtera. Jenže Cecílii se přihodí něco naprosto nečekaného, Tom na ni jednoho dne z plátna promluví...

Purpurová růže z Káhiry je velmi vtipným filmem, ale to, co vás na něm bude bavit nejvíc, je způsob, jak dokáže Woody Allen využít humoru k pohrávání si s realitou a fantazií. Filmové životy se totiž skládají pouze z toho, co se odehrává na obrazovce, a pokud začneme přemýšlet o tom, že skutečný život může být stejný jako film, náš svět se dosti smrskne a zploští. Allen tak jako vždy nechce pouze polechtat naše bránice, ale takzvaně mezi řádky vepisuje mnohem důležitější myšlenku.

Hlavní ženskou roli si zde zahrála Mia Farrow, je naivní, spíše zmatenou drobnou servírkou, která je zcela ovládána svým manželem. Právě ona je přesně tou zasněnou duší, již není těžké chytit do filmových pastí. Jejím hrdinou se stane sympaťák v podání Jeffa Danielse – postava elegána, který má ale menší problém, ví vždy jen tolik, co jeho postava ve filmu. A tak není divu, že se rozhodne doslova vypadnout z role.

Allen zde naráží na své oblíbené téma - pohrávání si s identitou. Už v Zeligovi (1983) ho zajímalo, jestli je možné zcela se zbavit vlastní identity a v podstatě krást jakoukoli cizí. Zeligovi se nedařilo být sám sebou, musel v podstatě neustále žít v jakýchsi převlecích za jiné lidi. Vše se ale točilo kolem jedné ústřední postavy. V Purpurové růži jsou takoví hledači identity dva, ovšem každý hledá trochu něco jiného. Díky tomu je příběh vyvážený, a i když jsou v něm mnohé bizarnosti, nepůsobí nějak přehnaně, nebo snad až trapně.

Purpurová růže je příjemná od začátku do konce, a to nejen kvůli jasnosti a šarmu, s nimiž Daniels a Farrow zkoumají problémy svých postav, ale také proto, že film je velmi inteligentní. Nemyslíme tím, že by byl nějak nabubřelý, nebo příliš intelektuální – nikdo v celém filmu nemluví složitěji než průměrný filmový hrdina z roku 1930. Je to snímek plný vtipu a hravosti, Allen plně divákům důvěřuje a nechává je hledat si občas maličko ukryté ironické poznámky či protiklady. Tento film prostě stojí za to vidět vícekrát, protože napoprvé určitě neodhalíte vše. Čím lépe ho budete znát, tím více se budete smát, ale zároveň také přemýšlet o filmu, filmové realitě a jejich vlivu na kulturu i nás samotné. Jednoduše geniální!

Purpurová růže z Káhiry

Hodnocení FDB 74,1 % | Hodnocení redakce