Když praskaly ledy boží

V sedmnácti letech vstoupila do kláštera, aby se stala řádovou sestrou. Pro mnoho z nás je těžko pochopitelné, jak se někdo tak mladý dokáže vzdát pro lásku k Bohu všech radostí života. A možná nejvíc pro něj samého.

Uzavřený svět klášterů, obzvláště těch ženských, fascinuje umělce již po staletí. Ovzduší potlačované sexuality, která se mísí se spiritualitou, přítomnost tajemných rituálů a doznívajících středověkých praktik, skazky o zločinech, jež zůstaly spolu s oběťmi pohřbeny v temných kryptách, to vše podněcuje fantazii autorů a vábí zvědavost čtenářů i diváků. Není divu, že mnoho děl s touto tématikou provází skandální pověst – od slavného Diderotova románu Jeptiška, přes pofiderní šestákové historky a gotické romány, po poslední snímek Paula Verhoevena Benadetta. I ve filmu Jeptiška režisérky Margaret Betts je většina zmíněných ingrediencí přítomna, jen ve velmi kultivované formě a jaksi až v druhém plánu. Přesto, nebo právě proto, že hlavním tématem tohoto filmu je láska.

Tolik lidí se spokojí s láskou, která od nich nic nežádá. To já ale nechci. Já chci ideální lásku, které musím dát vše.

Absolutní láska

Protože jak říká hlavní hrdinka příběhu, novicka Cathleen: „Tolik lidí se spokojí s láskou, která od nich nic nežádá, pro kterou nemusí nic obětovat. To já nechci. Já chci ideální lásku, které musím dát vše.“ To je veliký a nesnadno dosažitelný cíl. 

Důtky a pokání

Kde se ve venkovském děvčátku vyrůstajícím s rozvedenou matkou vzala tak silná víra, zůstane víceméně tajemstvím. Jako mnoho jiných dětí z chudých rodin navštěvovala katolickou školu, ale to ještě nevysvětluje, proč se právě Cathleen, jejíž matka je důsledná ateistka, rozhodne zasvětit celý svůj život bohu. Přes matčiny protesty vstupuje do kláštera Sester milované růže, který vede přísná abatyše Marie St. Claire. Víra v pojetí této stárnoucí a chladné ženy, je nesmlouvavá, absolutní služba bohu. Tvrdá řehole a disciplína mají, jak říká, oddělit zrno od plev. Jakýkoliv prohřešek, i nejdrobnější zaváhání, vedou k drastickým trestům či vyloučení provinilé adeptky z konventu. Extrémní pojetí víry naráží nejen na lidské limity novicek, ale i na nesouhlas některých soucitnějších řeholnic. 

Naděje v troskách starého světa

Napětí ještě vzroste, když je abatyše přinucena seznámit jeptišky se závěry 2. vatikánského koncilu, kterými se církev rozhodla vypořádat s některými středověkými přežitky, otevřít se světu a vykročit tak k větší toleranci a modernitě. Reforma zasáhla i klášterní regule. Staletý řád, který byl mnohým oporou, ze dne na den zmizel. Namísto něj nastoupily pochyby o významu oběti, které řeholnice přinášely svým přísným a odříkavým způsobem života. A pochybnosti zachvátí i Cathleen, v níž se probouzející sexualita a cit sváří s niternou vírou v Krista. Láska má mnoho podob a nachází tisíce způsobů, jak se manifestovat. Je na Cathleen, aby se rozhodla, kterou cestou chce jít a komu svou lásku odevzdá.

Cena za režii

Film získal zvláštní cenu poroty za mimořádný režijní počin na festivalu Sundance. Jako svůj celovečerní filmový debut ho natočila v roce 2017 americká režisérka a herečka Margaret Betts podle knihy Matky Terezy Come By My Light. Roli Cathleen svěřila režisérka půvabné Margaret Qualley, dceři slavné Andie MacDowell. 

Margaret Qualley

Narodila v Montaně a je dcerou herečky Andie MacDowell a bývalého modela Paula Qualleyho. Vystudovala balet na North Carolina Dance Theatre a herectví na londýnské Královské akademii dramatických umění. První příležitost dostala ve filmu Giy Coppoly Palo Alto, poté zazářila v seriálu Leftovers (2013). Zahrála si ve filmech Tenkrát v Hollywoodu, Správní chlapi, Adam nebo IO.

Previous Next

Jeptiška

Hodnocení redakce