Kapitán Phillips: Mýty a ultimáta

Paul Greengrass je v tak dobré pozici, že si může dělat, co chce. To se vám v Hollywoodu stane, když točíte jedno úspěšnější pokračování než druhé a s filmy inspirovanými skutečnými událostmi útočíte na Oscary. Greengrassův druhý díl Bournův mýtus byl úspěšnější než začátek série Agent bez minulosti a Bourneovo ultimátum ho ještě trumfnulo. Za režii Letu číslo 93 byl nominovaný na Oscara. Ambiciózní oscarový materiál se vynořil i v podobě dramatu Kapitána Phillipse inspirovaného únosem kontejnerové lodi Maersk Alabama somálskými piráty v roce 2009. 

„Nedokázal jsem si představit, že by mě bavilo udělat to nějak jinak,“ komentuje Greengrass skutečnost, že Kapitána Phillipse točil „na místě“, bez použití nákladných digitálních efektů. „Chtěl jsem zažít, jaké je stát na palubě takových lodí. Chtěl jsem zažít, jaké je stát na palubě skifu. Chtěl jsem zažít, jaké je stát na palubě velké kontejnerové lodi. Chtěl jsem zažít, jaké je stát na palubě velkého moderního amerického torpédoborce. Chtěl jsem zažít, jaké je stát na palubě prťavého záchranného člunu. Z toho vyšel celý Kapitán Phillips.“

Pro Greengrasse evidentně platí, že když se chce, všechno jde. Nebo, že když si něco Greengrass zamane, tak to také udělá. Maersk Alabama se stala první americkou lodí unesenou za posledních dvě stě let. Ale důvodem toho, že příběh Kapitána Phillipse přilákal do hlavní role Toma Hankse i šest nominací na Oscara a další čtyři na Zlatý glóbus, nejsou nápaditě natočené napínavé akční scény, ale hlavní hrdinové a antihrdinové. Stejně klíčový jako únos kontejnerové lodi je pro Kapitána Phillipse střet titulní postavy s vůdcem pirátů.  

Zatímco nominace Toma Hankse na Oscara by se dala čekat (ale nedošlo na ni, Hanks byl nominovaný „jenom“ na Zlatý glóbus), pro somálského herce Barkhada Abdiho naopak mohla být velkým překvapením. Role piráta ve snímku Kapitán Phillips totiž byla jeho hereckým debutem. „Držel jsem je od sebe. Řekl jsem jim, že nechci, aby se setkali, dokud nevkročí do dveří. Barkhad je velice přemýšlivý mladý muž. Příběh o tom, co se v děje Somálsku, a jak k tomu svět přistupuje, má vepsaný ve tváři,“ říká Greengrass. „Jenže nikdy nemůžete vědět, jak to dopadne, až ho postavíte před dvojnásobného držitele Oscara Toma Hankse. Barkhad byl na nervy.“ 

Nervózní byl také samotný Hanks, aspoň to tak podle režiséra vypadalo. „Během natáčení to pozitivně jiskřilo. Pamatuji si, že když Barkhad vrazil do dveří, hned v první scéně ze sebe vysypal: ‚Podívej se na mě, teď jsem kapitánem já!‘ A já si pomyslel, že má ohromnou odvahu, protože to chce mít koule, takhle si na něho troufnout. A Tom byl z toho nadšený,“ vzpomíná Greengrass na scénu s improvizovanou replikou, jež sice nebyla ve scénáři, ale během sezony udílení cen se jinak dostala úplně všude.

Na skutečného kapitána Phillipse podal jeden z jeho námořníků žalobu. Tvrdil, že Phillips si byl dobře vědom toho, jaké nebezpečí číhá v somálských vodách, ale přesto riskoval životy všech členů posádky. Protože chtěl rychleji dostat zboží do cílového přístavu. Dokonce i navzdory tomu, že varování přišlo od jeho zaměstnavatele z dopravní společnosti. Kontroverzní pozadí dodává příběhu extra kýbl šťavnatosti, ale nic nemění na tom, že Kapitán Phillips je dalším filmem, kterým Greengrass poukazuje na komplikovanou současnost.

„Pár filmů o světě po 11. září už jsem natočil, ať už byly jakékoliv. Bourne byl sice mainstreamovou zábavou, ale měl stejnou atmosféru,“ říká Greengrass. „S Kapitánem Phillipsem jsem měl v úmyslu povznést se nad úhel pohledu národní bezpečnosti a poukázat na to, co se teď děje. Velká globální kola se točí, na jedné straně z nich vypadávají vítězové a na druhé poražení. Přesně tak funguje mezinárodní lodní doprava. Kontejnery se zbožím nepřetržitě proplouvají podél pobřeží největších pustin světa a tahle děcka – desperáti, nebezpečně ozbrojená děcka, za nimi pádlují a pokouší se urvat něco z kořisti pro sebe. Na tohle by měl celý svět slyšet.“