Jediná cesta ven je skrz

Sledujte na HBO na skylink Live TV Sledovat

Adaptace knihy Josefa Formánka Úsměvy smutných mužů je popisem zápasu s vlastním alkoholismem. Drama s Davidem Švehlíkem v hlavní roli získalo v rámci letošního Českého lva cenu filmových fanoušků.

„Nemohl jsem bez alkoholu udělat ani krok. Na léčebnu jsem čekal jako na vysvobození. Byl to očistec,“ vzpomíná ve vyprávění mimo obraz Josef F. Léčebny se skutečně dočkal, a ne jednou, jak už to u těžkých alkoholiků bývá.

„Čtyřicet pět let, ženatý, dvě děti, živím se psaním,“ odříkává po přijetí do léčby na kolektivním terapeutickém sezení, ale spolupacienti se ho stejně jako každého nováčka ptají na jiné věci: ano, Josef se na psychiatrii ocitl poprvé a ve finální fázi pil lahev a půl tvrdého denně. Teď si připadá připravený s opilstvím definitivně skoncovat, a dokonce je ochoten udělat první zásadní krok: přiznat si, že je alkoholik. Čeká ho ale ještě dlouhá cesta. Musí třeba pochopit, že doopravdy léčit se nemůže kvůli někomu jinému, i kdyby to byla milovaná rodina; musí to dělat kvůli sobě.

Naturalistické scény, v nichž Josef chlemtá gin z lahve nebo při recidivě pomočený a apatický sleduje, jak ho opouští manželka s dcerou, mají reálné předobrazy

Spisovatel a cestovatel Josef Formánek je ve své autobiografické knize velmi upřímný a tato autenticita se přenáší i do filmu v režii Dana Svátka (Hodinu nevíš…, Zatracení). Naturalistické scény, v nichž Josef v silném podání Davida Švehlíka chlemtá gin přímo z lahve nebo při recidivě pomočený a apatický sleduje, jak ho opouští manželka s dcerou, mají evidentně reálné předobrazy. Věrohodně působí i soubor pacientů, sahající od Evžena na opakovací léčbě (Jaroslav Plesl) přes pomateného mystika Milana (Jaroslav Dušek) až po trosky, které se z léčebny do běžného života nejspíš už nikdy nevrátí. Alkohol nešetří nikoho a může mu podlehnout kdokoli nezávisle na inteligenci, životním stylu nebo společenském postavení.

Možná nejdrtivější vedlejší příběh patří Honzovi (Ondřej Malý), který tolikrát zvítězil sám nad sebou i v rámci extrémních závodů Iron Man, ale s „chlastem“ prohrává. Právě běh se stane důležitým motivem filmu. Josef v Úsměvech smutných mužů urazí cestu od útěku sama před sebou k běhání s jasným cílem udržet si střízlivost a nakonec od Honzy převezme štafetu a stane se maratóncem.

Zarostlý a urostlý David Švehlík ve filmu zvládá polohu sebelítostivého chlapa na dně, všímavého pozorovatele a zaznamenávatele osudů ostatních pacientů (příběhy ve filmu jsou skutečné) i opatrně znovuzrozeného člověka, který ví, že „černý drak“ alkohol může kdykoliv znovu zaútočit. Snímek hojně využívá neokoukané kulisy Ústí nad Labem, filmaři dosud málo vytěženého, a velkou roli hraje také léčebna v Petrohradě. Přestože zámek s okolním parkem působí jako poněkud „fešácký“ blázinec, prostředí je autentické.

Úsměvy smutných mužů fungují jako silné svědectví i varování. Závěrečné titulky dokládají, že dostat se ze spárů černého draka je spíš výjimkou než pravidlem. A i ti, komu se to podaří, nemají nikdy vyhráno navždycky.

Dan Svátek

Scenárista a režisér původem z Dačic vystudoval zlínskou filmovou školu a debutoval snímkem Zatracení o českých pašerácích heroinu v Asii. Rovněž skutečný příběh „heparinového vraha“ zpracoval v thrilleru Hodinu nevíš.... Natočil také podobenství Blízko nebe a řadu dokumentů.

Úsměvy smutných mužů

Hodnocení FDB 73,5 % | Hodnocení redakce