Hořící keř – Plameny zhasly, ale oheň doutná

Sledujte na HBO na skylink Live TV Sledovat

Působivá minisérie Hořící keř líčí hrdinský boj rodiny Jana Palacha a advokátky Dagmar Burešové proti pošlapání jména člověka, který se dokázal vzepřít národní malověrnosti.

Je 16. ledna 1969, od úst jde pára a horní část pražského Václavského náměstí se halí do mlhy. Výhybkář u Národního muzea najednou zbystří: k sousoší svatého Václava se blíží mladý člověk s kanystrem. O chvíli později vyšlehnou plameny… Strhující, téměř němou scénou sebeupálení Jana Palacha minisérie začíná, ale její těžiště neleží v činu, který měl vyburcovat národní vědomí decimované počínající normalizací.

Když student filozofické fakulty Palach tři dny po svém protestu prohrává boj o život, jeho rodině teprve začíná zápas, který má mít delší trvání. Poslanec KSČ Vilém Nový se na stranickém mítinku v České Lípě pokoušel Palachův čin bagatelizovat a znectít komentářem, že mladík použil takzvaný „studený oheň“ a nijak netrpěl. Na protest proti tomu oslovili Palachova matka Libuše a jeho bratr Jiří právničku Dagmar Burešovou, která na Nového podala žalobu.

Velkoryse pojatá minisérie o následcích sebeupálení Jana Palacha nese celonárodní význam a mezinárodní přesah. Zůstává aktuální i u padesátého výročí událostí, které Palachův čin vyvolaly.

Zdánlivě zoufalý studentův čin tak našel pokračování v akci, která v normalizační realitě neměla šanci na úspěch – což však neznamená, že neměla smysl. Ve velkoryse pojaté minisérii, která vznikla pod hlavičkou HBO, se spojily talenty několika generací a zemí středoevropského prostoru. Pro režii Hořícího keře těžko mohla být vhodnější kandidátka než Agnieszka Holland – polská rodačka, která v době Palachova činu studovala pražskou FAMU a tehdejší vlny studentských reakcí se účastnila natolik intenzivně, že byla dokonce zatčena a vyslýchána.

Do Hořícího keře a jeho vypjaté atmosféry tak mohla promítnout vlastní vzpomínky. Charakterní právničku Dagmar Burešovou, která během 70. a 80. let minulého století zastupovala na sto osob nepohodlných komunistickému režimu a po listopadovém převratu se stala ministryní spravedlnosti, ztvárnila v životním výkonu Táňa Pauhofová. Slovenská herečka se i v reálném životě staví proti bezpráví, například v aktuální kauze vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně. Komplexní scénář, jenž vedle soudního sporu mapuje i odezvy Palachova činu mezi dalšími studenty nebo soukromý život Burešové, napsal Štěpán Hulík, který se plíživé normalizaci věnoval i ve své knize Kinematografie zapomnění.

Hořící keř, rozkročený mezi několika ději, nabízí mnoho nosných hereckých příležitostí. Obsahuje i archivní záběry a dramatické hromadné výstupy, ale nejsilnější je ve scénách nejkomornějších – jako je třeba ta, kdy se Palachova matka (Jaroslava Pokorná) mimoděk dozví o smrti svého syna.

Hořící keř přesáhl hranice „pouhého“ skvělého díla. Stal se událostí, která s úctou a pietou připomněla Jana Palacha z méně očekávatelného úhlu než cestou běžné biografie a navíc ukázala, že i mimo standardní „líheň“ České televize u nás mohou vznikat špičkové televizní projekty s celonárodním významem a mezinárodním přesahem.

Agnieszka Holland

Rodačka z Varšavy vystudovala FAMU a začínala pod vedením Andrzeje Wajdy. Za válečné drama Evropa, Evropa byla nominovaná na Oscara, ve filmu Úplné zatmění dala velkou příležitost začínajícímu Leonardu DiCapriovi. Pracuje střídavě v Evropě a USA.

Velkoryse pojatá minisérie o následcích sebeupálení Jana Palacha nese celonárodní význam a mezinárodní přesah. Zůstává aktuální i u padesátého výročí událostí, které Palachův čin vyvolaly.

Zajímavosti o minisérii

Přestože se natáčelo na autentických místech jako například u Palachova rodného domu ve Všetatech, některé lokace nebylo možné použít – například Václavské náměstí, kde už oproti roku 1968 tramvaje nejezdí. Scéna Palachova sebeupálení proto vznikla ve Střešovické vozovně.

Česká televize scénář Štěpána Hulíka odmítla. Veskrze státotvorného projektu se tedy ujala soukromá společnost Nutprodukce se středoevropskou pobočkou HBO.

Koukněte i na

Holka Ferrari Dino

Režisér Jan Němec natáčel invazi „spřátelených vojsk“ 21. srpna 1968 v ulicích Prahy. Záběry pak obletěly celý svět. O čtyřicet let později se Němec k událostem vrátil v tomto experimentálním filmu.

Poselství Jana Palacha

Kristina Vlachová se mapování zločinů komunismu věnuje dlouhodobě – režírovala třeba filmy o věznici v Uherském Hradišti nebo lágru v Jáchymově. Ke čtyřicátému výročí Palachova činu natočila dokument, v němž se soustředí na jeho rodinu, přátele a spolužáky.

Hořící keř

Hodnocení FDB 83,8 % | Hodnocení redakce