Hledání ztraceného času

Sledujte na Film+ na skylink Live TV Sledovat

Rančeři byli vždycky drsní chlapi a trochu samotáři, ale i oni mají srdce, která je možné obměkčit.

Hvězdně obsazený snímek Žít po svém vypráví o rančerovi Einaru Gilkysonovi (Robert Redford), který se ani po dlouhých letech nesmířil se smrtí svého syna. Jeho jediným společníkem na ranči je nájemník Mitch (Morgan Freeman). Drsní muži v drsné přírodě si očividně vystačí, ale jen do chvíle, než na ranč přijede Einarova snacha Jean (Jennifer Lopez) s dcerou. Jedenáctiletá vnučka, jak se zdá, dokáže rodině pomoci překonat bolavé rány a v Einarovi zase zažehne chuť do života.

Prostě dobrý film 

Ranč i oba rančeři mají svá nejlepší léta za sebou, vlastně se dá říct, že tak nějak odevzdaně už jen čekají na smrt. Jenže člověk míní a život mění. Jean, která utíká před násilnickým přítelem, není z příjezdu na ranč nadšená, ale nemá kam jinam jít. Einar ji tam také nechce, nakonec je však jejich nechtěné shledání po letech tím nejlepším, co je všechny v životě potkalo. Stejně jako hlavní hrdinové si i vy v závěru uvědomíte, že smrt Einarova syna jako by všechny zmrazila. Jen přežívali, ale nežili. Až malá Griff (Becca Gardner) jim s humorem i suverenitou sobě vlastní pomůže posunout se dál. 

Griff: Kde je můj táta?
Einar: Je mrtvý.
Griff: To o tobě máma říkala taky...

A to je vlastně celé – nijak zásadní – poselství tohoto snímku. Žít po svém nechce být velkolepým bijákem, i když herecké obsazení by tomu mohlo nasvědčovat. Je to obyčejný film o velkých trápeních, která mohou potkat kohokoli, a o uzdravování duše. Redford je sice známý herec, ale často se o něm neříká, že je také dobrý herec. A Freeman snad ani hrát neumí (pozor, tohle není míněno kriticky), je prostě jaký je, a to je skvělé. Kupodivu ani Lopez si v tomto snímku nezaslouží zdrcující kritiku. Čert ví, co za tím je, ale tento film patří k jejím nejpřirozenějším hereckým výkonům. 

Režisérem filmu je Lasse Hallström, kterého možná znáte také jako režiséra snímků Co žere Gilberta Grapea nebo Pravidla moštárny. Pošramocené rodinné či mezilidské vztahy ho očividně fascinují a převod takových příběhů na filmové plátno mu vyloženě jde. Nejen že se v Žít po svém můžete doslova kochat dobrými hereckými výkony, ale také si můžete užívat krásnou americkou vnitrozemskou krajinu. Všechno je zde tak přirozeně obyčejné, až se to stává neobyčejným. Nakonec i zchátralý ranč se dvěma už také notně zchátralými obyvateli budete vnímat jako synonymum přívětivého, útulného a bezpečného domova. To zlé vždycky někdo zažene, aby pak zůstalo jen to dobré. Není to nic závratného, ale úplně to stačí. 

Žít po svém

Hodnocení FDB 77,2 % | Hodnocení redakce