Cesta, která otevírá dveře do duší

Sledujte na HBO na skylink Live TV Sledovat

Joaquin Phoenix se tentokrát představuje v nečekané roli rozhlasového reportéra, který skrze svého excentrického synovce poznává svět mladé americké generace.

Joaquina Phoenixe známe z velkofilmů jako je Okrsek 49, Walk the Line, Ona či Joker. Nyní si jeho herectví můžete vychutnat v úplně odlišné kategorii. V rodinném dramatu C’mon C’mon oceňovaného režiséra Mikea Millse podává Phoenix velmi civilní, ale přesto strhující herecký výkon.

Podivínské dítě

Rozhlasový reportér Johnny (Joaquin Phoenix) objíždí Spojené státy s malým štábem a pořizuje nahrávky dětí a teenagerů, kteří vypráví o tom, jak si představují budoucnost a co je v ní čeká, o jejich nadějích a obavách. Tuto práci mu zkomplikuje jeho sestra, která ho požádá, aby se na určitou dobu postaral o jejího syna, protože sama potřebuje pomoci svému nemocnému manželovi. Johnny sice netuší, co přesně ho čeká, ale pomoc neodmítne. Ovšem malý synovec Jesse (Woody Norman) je poněkud podivínské dítě a není jednoduché si získat jeho důvěru. Vymýšlí si poměrně bizarní hry, jeho nejoblíbenější je „jsem dítě ze sirotčince“. Jejich společné soužití jde – mírně řečeno – ztuha, ale postupně tihle dva nalézají společnou řeč. Aby mohl Johnny pokračovat ve své práci, bere Jesseho s sebou napříč státy. Na cestě se jejich vztah upevňuje a Jesse postupně nechává Johnnyho nahlédnout do jeho křehké duše.

Dobrý parťák pro Phoenixe

Výkon Phoenixe? Jedním slovem skvělý! Unaveného reportéra hraje s naprostou přirozeností a lehkostí, je dávno srovnaný se životem, a řešení aktuálních problémů raději nahrazuje prací. Je zajímavé sledovat proměnu, kdy díky dítěti nakonec pokládá otázky sám sobě a učí se trpělivosti a naslouchání.

Amerika, to je tragédie.

Dětský debutant Woody Norman v roli Jesseho mu v tom velice zdatně sekunduje. Sám režisér o něm řekl: „Normanovi bylo v době natáčení devět let a je bez špetky nadsázky jedním z nejlepších a nejpřirozenějších filmových partnerů, se kterými jsem spolupracoval. Jeho výkon šel nad rámec toho, v co může jakýkoli filmař doufat od relativního nováčka. Je prostě opravdu chytrý a vtipný. Čím méně mu budete říkat, co má dělat, a čím více ho necháte vybrat si, co udělá, tím více zlata dostanete. Je to úžasný herec.“

Když atmosféra hraje

Režisér nechává oba herce hrát, kočíruje je jen jemně zpovzdálí. Ostatně celý film zabalil do černobílého hávu, čímž ještě více nechal vyniknout atmosféře, emocím a vůbec celkovému obyčejnému pojetí snímku. „Tenhle film je kresba, ne malba,“ říká. „Má bezprostřednost a rychlost kresby, na rozdíl od formálnosti a tloušťky malby.“ Kromě černobílé stylizace používá režisér i autentické rozhovory mezi Phoenixem a dětmi – neherci, které prochází celým filmem a doplňují tak lehce poetickým způsobem příběh Johnnyho a Jesseho.

C’mon C’mon je podařený film se skvělou kamerou a dávkou nostalgie. Plyne pomalu, aby si vychutnal ty nejběžnější životní chvilky. A tak je k němu i dobré přistupovat – v klidu ho na sebe nechat působit. Potom se postará o mimořádný prožitek.

Mike Mills (* 20. března 1966)

Všestranný umělec (režisér, grafik, výtvarník). Je autorem reklamních spotů, hudebních videoklipů (Martin Gore), videokompilací (Pulp – Anthology, Moby – Play) a dokumentů (Radiohead TV – Nejprolhanější ústa na světě). Za svou kariéru natočil pět celovečerních snímků, mimo jiné, Cucák, Ženy 20. století či oscarové Začátečníky.

Previous Next

C'mon C'mon

Hodnocení redakce