Cartouche
Foto AMC
Sledujte na AMC na skylink Live TV
Francouzská legenda, Cartouche, v podání jiné francouzské legendy, Belmonda. Je jasné, že půjde o skvělý film!
I když v roce 1721 skončil neslavně na šibenici, dnes patří Cartouche k jedněm z nejslavnějších historických postav ve Francii. Milovník vína, peněz a žen toužil po jediném, po svobodě, a dobře věděl, že nejrychleji jí dosáhne jako vládce podsvětí. Cartouchova parta byla obávaná i milovaná, bohatým totiž kradli a chudým rozdávali. A jako každému velkému muži se mu stala osudnou žena, vlastně dvě ženy – tanečnice Venuše (Claudia Cardinale) a komtesa Isabelle (Odile Versois). Film plný vášně, akce, ale také vtipu patří k Belmondovým nejlepším.
Patos i humor
Příběhy o udatných bojovnících, kteří se nebáli jít proti proudu a svobodě obětovali klidně i vlastní život, byly, jsou a budou vděčnými tématy pro literáty i filmaře. Jednoho takového svobodomyslného bonvivána na začátku šedesátých let zfilmoval Philippe de Broca ve velkovýpravné, opulentní podívané. Téměř dvouhodinový snímek je volně inspirován osudem Louise-Dominiqua Bourguignona.
Cartouche z počátku historický žánr příliš nepřipomíná, při rozjezdu jde spíše o rozvernou komedii, ale ve druhé polovině se vše promění a z veselé, zábavné podívané se stává drama s notnou dávkou patosu, nutno říct, že oprávněného. Teprve devětadvacetiletý de Broca se díky tomuto snímku vyšvihl mezi francouzskou filmařskou elitu, stejně tak i Belmondo. Ten jako vždy všechny kaskadérské kousky prováděl sám, a tak se režisér mohl vyhnout nic neříkajícím záběrům na kohosi z dálky v paruce. Film má nebývalé napětí a ve Francii byl poměrně přelomovým zjevením. Do té doby kraloval historickým snímkům Jean Marais, který se od živočišného Belmonda nemohl už snad lišit víc. Právě divokostí, vtipem i důrazem na akci představoval Cartouche první vlaštovku začátku nespoutaných šedesátých let. Místo sošného romantismu tu najednou byl barvami a životem hýřící snímek, který nabízel celou škálu emocí a v němž si Francouzi trochu utahovali sami ze sebe.
Hrdina nové doby
Nebyl by to však francouzský historický biják, kdyby se zde neobjevily revoluční ideály (i když k pádu Bastily a Velké revoluci došlo až téměř 70 let po Cartouchově smrti). Ale ruku na srdce, byl Cartouche opravdu tím milovaným lidovým hrdinou? Bohatým sice bral, ale pak už dál nerozdával. Veškerou kořist si jeho banda nechávala a byli spíš obávaným gangem než miláčky davů. Sympatie vzbuzovali asi jen obyčejnou škodolibostí, protože prostě obírali vrchnost.
V mnoha ohledech se jedná o jedinečný, a pro Francii navíc zásadní snímek. Srovnejte si obraz jiného hrdiny, Fanfána Tulipána, před a po Cartouchovi (Fanfán Tulipán z roku 1952 a Černý Tulipán z roku 1964) a uvidíte, že tato nevinně se tvářící filmová zábava je něčím mnohem víc než jen příběhem hrdinství, lásky a zrady.
Zajímavost
Belmondo a de Broca se potkali ještě při dalších snímcích – Muž z Ria (1964), Muž z Honkongu (1965), Muž z Acapulca (1973), Nenapravitelný (1975). De Broca se zasloužil o to, že se z Belmonda stal neohrožený hrdina se smyslem pro humor.
Cartouche
Režie Philippe de Broca
Scénář Philippe de Broca, Daniel Boulanger, Charles Spaak
Obsazení Jean-Paul Belmondo, Claudia Cardinale, Jess Hahn, Jean Rochefort, Philippe Lemaire, Noël Roquevert, Odile Versois
Délka 112 min.
Rok 1962