Bratři: Válka v hlavě

Tobey Maguire je Sam, starší ze dvou bratrů, který slouží jako pilot vrtulníku v Afghánistánu. Je sestřelen a považován za mrtvého, přičemž jeho žena v podání Natalie Portman najde oporu v manželovu bratrovi, kterého hraje Jake Gyllenhaal. Napravený delikvent Tommy pomáhá rodině svého bratra také proto, aby očistil svoji pověst, společné truchlení nad ztrátou Sama však nakonec přeroste v jejich sblížení.

Sam mezitím snáší kruté mučení v zapadlé vesnici v horách Afghánistánu. Nakonec je osvobozen, domů se někdejší kliďas a slušňák však vrátí jako agresivní uzavřený podivín, který trpí paranoickými záchvaty a děsí vlastní děti. Situace nakonec vyvrcholí střetem, který může být osudný.  

Film o traumatizovaném vojákovi, který nedokáže navázat na svůj život před válkou, samozřejmě hrozí sklouznout do prvoplánového melodramatu. Tomu se Bratři ovšem úspěšně vyhýbají, a bez přehnaných útoků na city se obejde i řada dalších mimořádných snímků. Příběh milenecké trojice vypráví například slavný, třemi Oscary ověnčený Návrat domů z roku 1978. 

Hrůzy války ukazuje snad bez jediného výstřelu, Jane Fonda a John Voight podávají skvělé herecké výkony a snímek podbarvuje hudba Janis Joplin, Rolling Stones, Beatles a dalších. Klasikou je také dvojnásobně oscarové drama Narozen 4. července Olivera Stonea. Ve filmu z roku 1989, natočeném podle skutečných událostí, hraje Tom Cruise mladého muže, který zažil strašlivé věci v džungli Vietnamu a v důsledku zranění v boji ochrnul. 

Po návratu propadl alkoholismu, nakonec se však vzchopil, aby se účastnil protiválečného hnutí. Příběh je jakousi alegorií konce šedesátých let, kdy podobné osudy prožívala celá generace mladých Američanů. Film navíc naráží na vraždění civilistů, ke kterému docházelo v důsledku paranoických stavů nebo zkratovitého jednání vyčerpaných vojáků. Masakr ve vesnici My Lai vojáky americké armády v březnu 1968 si vyžádal čtyři až pět set lidských životů, hluboce otřásl americkým veřejným míněním a zesílil protiválečné hnutí.

Že vojáci v boji nepřicházejí jen o končetiny, ale i o zdravý rozum, si lidé začali uvědomovat teprve po první světové válce. Mělo se ovšem za to, že se jedná o fyzické poškození mozku způsobené dělostřeleckou palbou. Až ve druhé světové válce začalo být jasné, že symptomy jsou duševním zraněním. Diagnóza známá jako posttraumatická stresová porucha je následkem silného duševního otřesu, kterým může být také sexuální útok nebo těžké zranění. Lidský mozek se vyhýbá pomyšlení na utrpěné trauma, typickým symptomem tak je částečná ztráta paměti. Prožité se však vrací v nekontrolovatelných návalech vzpomínek či ve snech. Nakonec člověk staví celý svět do souvislosti s traumatizujícími zážitky. Navrátilci z války tak například nesnesou shromáždění lidí, mezi kterými tuší útočníky, nebo se kryjí za pohovku, když někdo praští dveřmi. Bez terapie mohou takové symptomy přetrvávat roky nebo i po celý život.