Málokteré situace jsou tak dramatické, jako ty, které přináší válka. Není tedy divu, že je jí plno i na stříbrném plátně.
Z ačátkem roku 1945 jsou tomu tři roky, co Japonské císařství obsadilo Filipíny. Do zajetí tehdy padlo na sto tisíc Američanů, ze kterých více než čtvrtina nepřežila. Japonci totiž nebyli na tolik zajatců připraveni, rozváželi je na nucené práce do všech koutů Císařství či drželi v přeplněných zajateckých táborech, jakým byl lágr u městečka Cabanatuan. Až 8 000 mužů zde přežívalo z hrsti rýže dvakrát denně, jen zřídka doplněné kusem masa či zeleniny.
Začátkem roku 1945 však v táboře zbyla jen pětistovka nejslabších a nemocných. Nedávno bylo na ostrově Palawan upáleno 150 Američanů, velení americké 6. armády se proto obává nejhoršího. Osvobozením zajatců je pověřen Henry Mucci, velitel elitního 6. praporu Rangers. Jednotku vybudoval v džungli Nové Guinee z chaotické party dělostřelců, a byli to právě jeho muži, kteří jako první vztyčili vlajku hvězd a pruhů na filipínské půdě.
Na 120 Rangers čeká náročný, 50 km dlouhý přesun džunglí, a desetinásobná přesila nepřítele. Neobejdou se bez pomoci filipínských povstalců, až cestou zpět povedou zástup vyčerpaných zajatců. Operaci však mohou zhatit samotní vězni, kteří zosnovali vlastní plán na útěk.
Stíny války
Takto začala jedna z nejodvážnějších operací druhé světové války, kterou věrně rekonstruuje film 6. Batalion, natočený v roce 2005. První válečné snímky se však objevily už před sto lety, přičemž žánr definoval především film Zrození národa (Birth of a Nation) z roku 1915. Tříhodinový epos o válce Severu proti Jihu je mistrovsky natočený, ukazuje ale Afroameričany jako nadržené opice a Ku Klux Klan jako rytíře dobra. O tři roky později byl natočen i první film, který válku zesměšňuje – kým jiným, než Charliem Chaplinem.
Za druhé světové války se žánr stal téměř beze zbytku poplatný propagandě a často nesl dokumentární rysy: filmy jako britský Cíl dnešní noci (Target for Tonight) nebo německý Vítězství na Západě (Sieg im Westen) se odehrávaly v rámci aktuálního konfliktu. Druhá světová válka mimochodem dodnes zůstává převládajícím námětem válečných filmů.
Na natáčení těchto snímků se nezřídka podílí skutečné ozbrojené složky. Top Gun by nikdy nebyl natočen bez podpory amerického námořnictva, stejně jako Armáda ČR poskytla opuštěné sovětské letiště v Ralsku producentům Tmavomodrého světa. Zřejmě nejdále byla podpora filmařů dovedena v komunistickém Československu. Nechalo tvůrce klasiky Most přes Remagen střílet do gotických domů mosteckého starého města, než bylo srovnáno se zemí kvůli hnědému uhlí.