Záhadné ruské spisy: Děsivá tajemství východu

Na rozdíl od přinejmenším hodně sporných indícií, že v Novém Mexiku spadli nějací mimozemšťané, byly mrtvoly poházené ve sněhu až moc skutečné. Tři týdny potom, co v horách na severu Uralu zmizela devítičlenná skupina zkušených alpinistů, nalezla pátrací četa zbytky jejich posledního tábořiště. Navzdory krutému mrazu byla většina těl téměř nahých, některým chyběly orgány.

 

Výprava, která byla tréninkem na polární misi, vedla končinami v jazyce místního kmene nazývaných Místo, kam nechoď či Hora mrtvých, na jejímž úpatí se odehrála sovětskými úřady po desetiletí utajovaná tragédie. Skupina vyrazila 25. ledna 1959 za dobrého počasí a v optimistické náladě. Desátý člen výpravy však o tři dny později onemocněl a s velkou lítostí se vrátil zpět do výchozího bodu cesty. Byl proto jediným, kdo se z ní vrátil živý.Prvního nebo druhého února si horalové postavili tábor. „Nevykopali jsme díru na oheň, byli jsme příliš utahaní,“ píše do deníku výpravy její vůdce Igor Djatlov. „Večeřeli jsme přímo ve stanu.“ Po deváté už všichni leží ve spacácích, když ve stanech propukne panika. Jejich obyvatelé roztrhnou a rozřežou stanová plátna, a většinou bosí a ve spodním prádle se vrhají do mrazivé tmy.

 

Nejprve zmateně pobíhají kolem tábora, než se sejdou u asi tři sta metrů pod ním. Hlubokým sněhem se brodí dál směrem k lesu, který začíná asi o kilometr dál, a pod vzrostlou borovicí se pokoušejí založit oheň. Šplhají na strom, za každou cenu potřebují vidět na tábořiště.

 

Tři z nich nakonec najdou odvahu se na místo vrátit. Plazí se sněhem do kopce, po prvních tři sta metrech však umrzne první a za chvíli i zbylá dvojice. Jedna z mrtvol však nevysvětlitelným způsobem utrpí osmnácticentimetrovou frakturu lebky a neobvykle závažné pohmožděniny trupu.

 

Mezitím pod borovicí umrzají další dva členové výpravy. Zbývající čtveřice se podělí o jejich boty a sporé odění a vydává se do lesa. Buď jsou kvůli podchlazení nepříčetní, nebo mají takovou hrůzu z nebezpečí v táboře. Nakonec všichni umrznou, jedna z žen však bude nalezena děsivě zmrzačená, bez jazyka a patra, bez očí. Má přelámaná žebra, stejně jako jeden z mužů, kterému také chybějí oční bulvy.

 

Patolog zkonstatuje, že by žádný člověk nebyl sto způsobit tak těžká zranění, která připomínají následky střetu s jedoucím autem. Oblečení několika obětí navíc bylo vystaveno vyšší radiaci a podle účastníků pohřbů měla těla hnědou barvu. Co se tedy na Hoře mrtvých stalo? Více o tragédii Djatlovovy výpravy i o dalších nevysvětlitelných jevech na území dnešního Ruska se dozvíte v seriálu Záhadné ruské spisy.