Temné charisma Adolfa Hitlera: Velký malý muž

Než začala Třetí říše prohrávat na všech frontách a Němci spíše než za národní socialismus bojovali o přežití, byl Hitler naprostým idolem drtivé většiny německé i rakouské společnosti. A mnoho lidí po celém světě jej uctívá dodnes, bezpříkladným zločinům jeho režimu navzdory. Musí tedy na něm být něco, co přitahuje, nezávisle na době, národnosti i zdravém rozumu. 

 

Propracovaná propaganda Hitlerova nohsleda Goebbelse jistě velmi přispěla k upevnění diktátorova kultu osobnosti, stejně jako byla německá společnost, traumatizovaná potupnou prohrou v první světové válce a zubožená hospodářskou krizí, mimořádně náchylná k primitivnímu populismu Hitlerovy partaje. Podobné procesy ostatně právě pozorujeme například v Rusku, respektive v Řecku.

To ale není celé vysvětlení vzestupu obyčejného chlapíka z Horních Rakous, kterého jeho otec v dětství bil téměř do bezvědomí. Ostatně, byť tehdejší německá společnost Hitlerovi nadšeně tleskala, lidé se s jeho názory ztotožňovali spíše v symbolické než konkrétní rovině. V první řadě se je málokdo pokoušel v celé šíři a do detailu obsáhnout – říká se, že Mein Kampf sice nechyběl v téměř žádné knihovničce, zároveň jej ale skoro nikdo opravdu nečetl.

 

Mýtus Hitler je tak do velké míry jen projekcí jeho současníků stejně jako dnešních frustrovaných mladíků. Vždyť se zkuste zeptat neonacisty na detaily ze života jeho idolu nebo z fungování nacistického režimu, a dostane se vám jen hodně obecných případně zkreslených informací. Zato si všimnete, že je to právě vůdcovství či „silná ruka“, co takového člověka přitahuje. Představa, že je vyvoleným hrdinou, který musí bránit to jediné správné před nákazou zvenčí. Na všechno zná jednoduchá řešení, která se zpravidla neobejdou bez násilí.

 

Hitler a jeho nacismus je tedy stejně jako snad každá totalitní ideologie v prvé řadě náplastí pro ublížené. Samozřejmě se nelze lidem v bezvýchodných situacích divit, že hledají rychlá a bezbolestná východiska. Na druhou stranu platí, že je-li společnost či jedinec v těžké krizi, málokdy se o ni také nepřičinil sám. A svalovat svoje problémy na ostatní rozhodně není znakem vyzrálosti. Tím spíše, že obětními beránky bývají často ti, kteří třeba i skutečně existující nespravedlnost způsobili nejméně. 

 

Pro dnešek je také důležité, že významným faktorem, který Hitlerovi umožnil zmocnit se Německa, bylo soustavné podceňování hrozby, kterou politický extremismus představuje. Tajemství přitažlivosti nacistického vůdce odhalíte na Viasat History.