Středověcí mrtví: Tajemství kostí

Dnešní doba je skutečně zlatým věkem archeologie. Předchůdci moderních archeologů sice vyvinuli základní postupy této vědecké disciplíny, byli však vyzbrojeni jen lopatami a z dnešního pohledu velmi kusými znalostmi o zkoumaných kulturách. Ostatně průkopníci oboru jako William Cunnington nebo objevitel Tróje Heinrich Schliemann byli amatéry, či chcete-li autodidakty.

 

Dnes vedou vykopávky zkušení vědci, kteří mají k dispozici široký arzenál metod, díky kterým často ani nemusí brát do ruky rýč. Jejich práci velkou měrou ovlivnil už vynález radiokarbonového datování v roce 1949, který je založen na výpočtu stáří kostí a jiných, původně živých objektů, z rozpadu radioaktivního izotopu uhlíku. V mnoha případech tehdy došlo na přepisování učebnic, zejména kapitol o prehistorii a dávnověku.

 

Dnes na kopání ani nemusí dojít, celé zaniklé město lze zobrazit a rekonstruovat na monitoru počítače. Strukturu dávno zaniklých staveb vědcům poodhalí letecké a satelitní snímkování. Leží-li metr pod zemí základy budovy, lze to z výšky vidět například i na zbarvení vegetace, pod níž město leží, nebo podle magnetických anomálií.

 

A když už se na místo vydají, mohou archeologové nahlédnout pod povrch nejen detektory kovu, ale i radary. Přístroje menší než sekačka na trávu odhalí hustší hmotu schovanou pod vrstvami hlíny či písku. Ušetří se mnoho času a úsilí, když nemusíte překopávat celé pole, ale víte, kam zaměřit svoji pozornost.

 

Další metody si archeologové vypůjčili z medicíny. Skutečnou revolucí se stalo dekódování lidské DNA, díky němuž víme o rozšíření prvních lidí více, než bychom kdy zjistili hrabáním se v hlíně. Postupy forenzní medicíny spolu s rentgenem či počítačovou tomografií pak dovolují detailně rekonstruovat životní podmínky a příběh dávno zemřelého. Čím se živil, jaká zranění a nemoci prodělal?

 

Do zákulisí moderní archeologie dovoluje nahlédnout seriál Středověcí mrtví. Uvidíte nasazení nejmodernějších nástrojů geofyzikálního průzkumu a zažijete detailní zkoumání nálezů za pomoci současných technologií. Například odhalíte tajemství ostatků vikinského válečníka z 12. století, který s výškou 180 centimetrů byl ve své době skutečným obrem. A jak děsivou smrtí zemřela středověká žena z hradu v anglickém Yorkshiru?