Po kolejích dvouhlavého orla: Tepny střední Evropy

V dobách Rakouska-Uherska byla železnice páteří veškeré dopravy. Přepravovala se jí většina pošty i zboží. Továrny se stavěly tam, kam vedla dráha, takže města a regiony bojovaly o to, aby byly připojeny na železniční síť a mohly profitovat z rozjíždějící se industrializace. Vlaky vozily také turisty, často do míst, která byla dosud jen obtížně dosažitelná.

 

Nejprominentnějším rekreantem bylo jeho apoštolské veličenstvo císař a král, který se každé léto i s celým dvorem vypravil do své rezidence v Bad Ischl na pomezí Horních Rakous a Salcburska. Vlakem za ním dojížděli na porady ministři a vysocí úředníci, ale i vídeňské či pražské honorace, aby se hřáli přítomností mocnáře. Z Prahy byl vypravován dokonce zvláštní vlak, podobně jako dnes do Chorvatska.

 

Vlakem do Vídně přijížděly státní návštěvy, například císař Vilém II. v roce 1908, aby Františku Josefovi poblahopřál k šedesáti letům na trůnu. Císařsko-královská rodina se vozila v nákladně vybavených vagónech ze smíchovské fabriky Ringhoffer. Pod sametem, hedvábím a zlatem vykládaným dřevem se skrývala nejmodernější technika doby. „Do cíle se člověk těší jen proto, že si užije cestu,“ zapsala si císařovna Alžběta do svého deníku.

 

Habsburská říše nepatřila vždy k nejprogresivnějším zemím Evropy. Na poli železniční dopravy však dlouho udávala směr celému světu a to už od dob v roce 1832 zprovozněné koněspřežné dráhy České Budějovice-Linec-Gmunden. Jen o šest let později byla otevřena první část Severní dráhy císaře Ferdinanda, druhé nejstarší železnice na kontinentě. Její úsek Vídeň-Brno je dnes součástí jedné z nejdůležitějších železničních tras Evropy.

 

Rozvoj železnice u nás brzdil nedostatek peněz ve státní kase a neustálé změny jejího financování, které střídavě zabezpečovali soukromí investoři a stát. Přesto vzniklo na území monarchie několik ambiciózních projektů, například v roce 1857 první vysokohorská dráha na světě. Trasa z Vídně do Triestu přes Semmeringský průsmyk platila za technický zázrak své doby.