Kde dochází k nejhoršímu
Foto VIASAT
S matkou přírodou nejsou žádné žerty aneb O největších přírodních katastrofách a místech, kde se simulují.
Která z přírodních pohrom je nejničivější? Z pohledu ztrát na lidských životech i hmotných škod je to jasné. Když se v lednu roku 1556 sever Číny roztřásl zemětřesením o síle osmi stupňů Richterovy škály, vyžádala si katastrofa nepředstavitelných 830 tisíc obětí. I na Haiti před pěti lety zemřelo nejméně sto, podle jiných odhadů ale až tři sta tisíc lidí. To letos v dubnu v Nepálu zemřelo „jen“ devět tisíc, a dalších třiadvacet tisíc bylo zraněno či zmrzačeno. Statisíce Nepálců stále živoří bez střechy nad hlavou a země, závislá na příjmech z turismu, je doslova v troskách.
Průvodním jevem zemětřesení pod hladinou oceánů bývá tsunami, která, když dosáhne pobřeží, smete vše, co jí stojí v cestě. V prosinci roku 2004 si v Indonésii a Thajsku vyžádala přes 230 tisíc lidských životů a způsobila nezměrné škody. Podobně silné, tedy o devíti stupních Richterovy škály, bylo i zemětřesení nedaleko japonského ostrova Honšú. Jím vyvolaná tsunami dosahovala výšky i čtyřiceti metrů. Zabila šestnáct tisíc lidí, způsobila škody o výši 235 miliard dolarů a poničila jadernou elektrárnu ve Fukušimě.
Smrt ve vlnách ale dokážou vyvolat i velké bouře jako v Bangladéši v roce 1970, kde po zaplavení delty Gangy zemřelo na půl milionu lidí. Osmnáct set obětí na lidských životech si na americkém pobřeží Mexického zálivu vyžádal i hurikán Katrina v roce 2005. Ovšem ani my, suchozemské krysy, nejsme v bezpečí před silou větru. Vnitrozemská tornáda mohou za hodinu urazit i 180 kilometrů při rychlosti větru až pět set kilometrů v hodině.
Hoří, má panenko
Vítr je také hybnou silou jiné hrozby, kterou naopak lze zastavit jen vodou. V suchém létě roku 1870 zabil požár lesů na severovýchodě USA nejméně sedmnáct set lidí, a spálil téměř pět tisíc kilometrů čtverečních lesa. Tedy rozlohu skoro čtyřikrát větší, než jakou mají šumavský a tatranský národní park dohromady. Pekelný oheň nezastavila ani řeka; mnoho lidí, kteří v ní hledali záchranu, se ve vroucí vodě doslova uvařilo.
Americký úřad, který školí hasiče a záchranáře pro právě takové pohromy, si proto v Texasu postavil největší cvičiště na světě. Jeho součástí je například hadičkami s hořlavinou prošpikovaná loď a dokonce celé město o rozloze dvaapadesáti akrů. Jeho budovy jsou uzpůsobeny tak, aby je šlo řízeně zapálit či nechat spadnout jako při silném zemětřesení. V seriálu na Viasat Explore prožijete z bezpečí domova ty nejhorší noční můry nejen na texaském cvičišti, ale podíváte se také do obřího simulátoru hurikánů v Miami, do centra výzkumu zemětřesení v San Diegu nebo na spuštění skutečné laviny ve Skalnatých horách.
