Jídlo v souvislostech: Jsme, co jíme

Vznik i vzestup lidské civilizace, válka či mír, zámořské objevy a industrializace, to vše je úzce spjato s tím, co a jak lidé jedí. Plné regály jídla z druhého konce světa dnes vyžadují obrovské logistické úsilí, kdysi dávno to však byla právě schopnost uchovávat jídlo a přenášet vodu, která opičákovi z africké savany dovolila rozšířit se po celé planetě. Díky ochočení ohně mohli lidé žít i o masové dietě a osídlit chladnou Evropu.

 

Zatímco lovci táhli za zvířaty a žili doslova z ruky do huby, zemědělství umožnilo tvořit přebytky, které usazený způsob dovolil skladovat. Díky tomu začala lidská populace strmě růst, vznikl obchod a později písmo. Ne nadarmo vznikla civilizace v Mezopotámii a Egyptě, kde byli farmáři nuceni nalézt společný postup při záplavách a suchu.

 

Ovšem i nedostatek potravy měnil dějiny, pomyslete na Francouzskou revoluci. Čtyři miliony obětí Stalinem způsobeného hladomoru na Ukrajině či nacistické koncentráky dokazují, jak hrůznou zbraní dokáže být hlad. Zajímavé přitom je, jak velkou roli v dějinách Evropy hrály plodiny přivezené z Nového světa, zejména brambora. Lilková rostlina s jedovatými květy měla v Jižní Americe i svá božstva, v Evropě však byla dlouho pronásledována jako pohanská a nečistá. Šišaté hlízy vzal na milost až pruský král Bedřich II. Veliký a v polovině osmnáctého století se řádky brambor začaly rozšiřovat i u nás. Pěstování nenáročné a výnosné plodiny umožnilo populační explozi, ke které v Evropě došlo v průběhu devatenáctého století. Na druhou stranu způsobila epidemie plísně bramborové vyhladovění milionu Irů a útěk dalšího milionu za velkou louži.

 

Nic takového v Evropě dávno nehrozí, intenzivní zemědělství zvýšilo dostupnost jídla, takže dnes můžeme jíst maso neustále a téměř polovina v Evropě vyprodukovaných potravin se vyhodí či je jinak znehodnocena. I u nás se stále hlasitěji ozývají pochybnosti o kvalitě průmyslově vyráběných potravin, nehledě na otazníky nad nakrmením rychle rostoucího lidstva v budoucích desetiletích.