Hradní tajnosti: Jak se staví hrad

Stačí odbočit z dálnice vedoucí z Dijonu na Paříž, a poblíž vesnice jménem Treigny se zčistajasna ocitnete ve středověku. V dřevěné stodole vedle parkoviště sice mají splachovací záchody a pokladny pro návštěvníky, za ní se však otevírá brána do třináctého století. V kamenolomu se pachtí upocené postavy s dláty a kladivy, dřevorubci řežou kmeny na prkna a kováři kují hřeby. Z kotlíku nad ohněm voní oběd, zatímco opodál řehtají koně a bečí ovce.

 

Padesátka lidí zde staví pozdně gotický hrad jen s tím, co měli k dispozici doboví řemeslníci. Materiál si vyrábí sami a motorovou pilu tu rozhodně neuslyšíte. Myšlenka experimentální archeologie je jednoduchá: historických artefaktů lidé odkryli už tuny, takže víme, jaké nástroje se kdy používaly.  

 

Jak přesně ale fungovala stavba jako celek – kolik lidí bylo třeba a kolik času? Jak asi vypadala logistická část projektu? To zjistíte jen tehdy, když staré postupy vyzkoušíte v praxi. Mnoho řemesel navíc bylo už dávno zapomenuto, takže know-how našich předků je nutno rekonstruovat metodou pokus-omyl.

 

Proto se v Mikulčicích staví dvorec velkomoravského knížete, ožívá keltské oppidum v jihočeských Prášilech či vznikají vikingské osady na pobřeží Baltu. Projekt hradu Guedelon ovšem jde možná nejdál v uplatnění principů experimentální archeologie. Podobně náročným projektem je také Campus Galli, teprve předloni započatá výstavba raně středověkého kláštera poblíž bodamského jezera.

Stavbu Guedelonu inicioval restaurátor a archeolog Michel Guyot. Projekt běží od léta 1997 a má být završen v roce 2023. Guyot jej musel zprvu financovat sám, v průběhu výstavby se mu však podařilo přesvědčit úřady i akademickou obec o serióznosti záměru a od státu a Evropské unie sehnal další prostředky, které projekt mezitím beze zbytku vyčerpal. Dnes jej ale táhne na čtvrt milionu platících návštěvníků ročně. Na památku, která ještě ani nestojí, to není špatné. Výlet do dávné historie navíc každý rok absolvuje až osmdesát tisíc školáků.